• e-mail: info@pckurzy.cz
  • mobil: +420 723 900 098
  • kancelář: +420 222 94 84 64
  • e-mail: info@pckurzy.cz
  • mobil: +420 723 900 098
  • kancelář: +420 222 94 84 64
Počítačové kurzy a školení

Stres – co nám tělo říká

Když se podíváme do anglického slovníku, nalezneme překlad slova stress jako napětí, tlak či namáhání. Původně byl tento termín používán pouze k popisu fyzikálních dějů či vlastností materiálů, jenž se po vynaloženém zatížení, pocházející z vnějšího prostředí, měly schopnost se vrátit do původního stavu.

V dnešní době je toto slovo spojeno především s polem medicíny. To, že je stres příčinou infarktů, mrtvic, onemocnění ledvin, zánětlivých onemocnění v těle a rakoviny, definoval v roce 1936 kanadský lékař rakousko-maďarského původu Hans Selye.

Pod stresem si v dnešní době můžeme představit události jak ty fyzikální (teplota a hluk) nebo emocionální (životní události, vnitřní prožitky jako odpovědi na události).

Stres - obrázek1

Při vystavení našeho organismu stresu projde tělo a adaptační mechanismy třemi fázemi.

 

První fáze – poplachová.

Udává se nejčastěji: v těle se zvýší tep, zrychlí se dech, napnou se svaly, rozšíří se zorničky a začnete se mírně potit, krev se nahrne do periferních končetin a jste dokonale připraveni na útěk nebo útok. Kůra nadledvinek začne produkovat adrenalin.

Druhá fáze – adaptační.

Ve druhé fázi je již stres takovou zátěží, že se s ním tělo jen obtížně vyrovnává. Pokud se často dostáváte do druhé fáze a nedojde k využití takto zmobilizovaného organismu, můžete začít trpět bolestmi břicha nebo hlavy a dalšími potížemi.

Třetí fáze – vyčerpání.

Ve chvíli, kdy je stres silnější, než dokáže tělo dlouhodobě zvládnout, dochází k vyčerpání. Organismus již není schopen stresu čelit a dostavují se vedle fyzických problémů i psychické problémy jako syndrom vyhoření, deprese a v neposlední řadě chronické nemoci. Toto je poslední fáze a následky dlouhodobého stresu.

Tyto reakce získali naši předci již v pravěku. Když se blížilo nebezpečí, zajistila tato reakce okamžitou akci v podobě útoku nebo útěku. Díky tomu dokázali přežít a okamžitě reagovat na nebezpečí či ohrožení života. Stresové hormony a adrenalin byly však využity v boji nebo útěku. V dnešní době nemáme možnosti zaútočit nebo utéct. Zpravidla se musíme vzdát. Což dlouhodobý stres zarývá hlouběji.

Stresu se nelze vyhnout. Jeho negativní dopad ale můžete snížit sportem, relaxačními cvičeními jako jóga a taj či nebo pravidelnou meditací. Ideální je pohyb každý den alespoň 30 minut nebo 4x týdně na 60 minut. Tím zajistíte tělu dostatečnou produkci endorfinů, tj. hormonů dobré nálady.

Pokud budete dlouhodobý stres ignorovat, může přerůst až do syndromu vyhoření. O vyhoření si řekneme v některém z dalších článků.

Pravidelný pohyb a všechny druhy sportu pomáhají tělu lépe se vyrovnat se zátěží a stresem. Pohyb pomáhá k vylučování endrofinů – tzv. hormonů štěstí. Ty pomáhají nejen snižovat napěti, ale zlepšovat náladu a zvyšovat sebedůvěru.

Relaxujte a dýchejte

Ať už budete provádět dechová cvičení, cvičit jógu nebo taj-chi, dýchejte do břicha. Tyto pomalá cvičení nebo meditace by měly být ve spojení s hlubokým nádechem nosem, zadržení dechu na krátkou dobu a pomalým výdechem. Při pomalém, hlubokém dechu se zpomaluje tep, snižují se stresové hormony a dochází k uklidnění tělesných funkcí od stresu.

Myslete na sebe a udělejte si něčím radost! Protože...(viz obrázek)

Stres-paulo-coelho